Rozhodni se

2. února 2016 v 22:38 | Tez |  Deníčková
"Jakým směrem se chceš ubírat? Jaký si vezmeš seminář? Z čeho budeš maturovat?" Asi takhle nějak zní otázky, na které nedokážu odpovědět jinak než krčením ramen a zoufalým "nevím".

Dotazy podobného charakteru na nás učitelé chrlí čím dál častěji. Nejaktuálnější jsou ovšem ty týkající se seminářů. Občas spolu s otázkou vyslechneme i stručný popis některého z povinně volitelných předmětů, po kterém obvykle následuje krátké snažení vyučujících přesvědčit co nejvíc studentů o úžasnosti daného předmětu. A to všechno se děje kvůli tomu, že datum, do kterého bychom měli být pevně rozhodnutí, se kvapem blíží.

Je mi patnáct. Ani pořádně nevím, kdo jsem, tak jak mám vědět, co chci v životě dělat? Bohužel nejsem jeden z těch šťastlivců, kteří už od mala mají jasnou představu o tom, co chtějí studovat, čím chtějí být. V páté třídě jsem udělala přijímačky na gympl, což mi ulehčilo situaci alespoň v tom, že jsem měla postaráno o střední. Žádné rozhodování, žádný stres. Jenže teď se tomu rozhodování stejně nevyhnu. Sakra.

No, ale nějak se s tím poperu. Budu muset.

Jinak mě začíná trápit rýmička a mé vysvědčení bylo až trapně monotónní. Nijak odvázaná nejsem ani z jednoho. To první je nepříjemné a to druhé je zase jen kus papíru, který ze mě nedělá bytost hodnou, bytost hodnou obdivu ani bytost lepší. Všechna ta číslíčka a slova nemění nic na tom, že jsem pořád jen liliputí Tez se sklony k prokrastinaci, mající zálibu v nastavování budíků na nezaokrouhlené časy. Za to, jak moje vysvědčení vypadá, se sice nestydím, ale lepšího člověka to ze mě zkrátka nedělá. A nikdy nedělalo. Vlastně už ani nevím, proč jsem tomu vždy přikládala takovou váhu.

A článek končím takto, neboť odbíhání od tématu je nejspíš mou silnou stránkou.
 


Komentáře

1 Dee | Web | 2. února 2016 v 22:50 | Reagovat

rýmička :D Tento článek je moc hezky napsaný!

2 blueokay | 2. února 2016 v 23:07 | Reagovat

Pani ten článek je úžasný:-) .

3 Alfa | Web | 3. února 2016 v 13:07 | Reagovat

Veru, známky su nam tak na dve veci.. :-D ja som si strednú vybrala celkom ľahko, pretože po prvé u nás v meste nejaký veľký výber nebol a dochádzať som nechcela a chcela som ísť na tú školu, kam chodila aj moja sestra.. v prípade, že by mi to nevyšlo som si druhú školu vybrala obchodnú, ale vzali ma na tú prvú takže som šla tam... v podstate zo strednej tiež nič nemám, pretože všetko sa naučíme až v práci, v praxi, keď neičo už naozaj budeme robiť a nie v škole.. Ale niekedy určite pomôže, ak máš nejaké zameranie a vyberieš si aj takú prácu, ľahšie sa hľadá práca, a uprednostňujú vyštudovaných. :-) Držím palce, nech sa rozhodneš dobre.

4 Ivet & Adri | Web | 3. února 2016 v 21:07 | Reagovat

V patnácti jsem byla na tom úplně stejně, neměla jsem vůbec tušení co chci dělat, kterým směrem se ubírat a dokonce to nevím do dnes. Můžeš si nechat třeba poradit od rodičů, trošku se zamyslet, jestli je v té škole budoucnost a budeš si moci najít dobrou práci, ale není to jen o tom. Zamysli se a dej na své srdce a abys k tomu semináři, nebo škole měla alespoň trošku vztah. Protože já zůstala nerozhodná dost dlouho a nechala se přesvědčit a myslím, že teď studuju na špatné škole. Přeju ti ať se rozhodneš dobře :)

5 I r i s | Web | 6. února 2016 v 18:08 | Reagovat

Docela ti rozumím, taky jsem si na letošní rok vybírala semináře (u nás se to asi vybírá o rok později než u vás), akorát s rozhodováním jsem moc problém neměla, protože nikde jinde než v humanitních oborech svou budoucnost nevidím. Jaké máte ty semináře? My literární a historický a pak máme všelijaké volitelné počítače, angličtiny a biologie (vše otrava).
Tak snad se nějak rozhodneš.

6 Monica. | Web | 7. února 2016 v 19:45 | Reagovat

A já mám budík na 6:44, pojďme si plácnout! Protože kdybych vstala v 6:45, zaprvé by se mi ten čas vůbec nelíbil, a zadruhé bych to nestihla.

7 Kerr | Web | 7. února 2016 v 23:16 | Reagovat

Tyjo, dlouho jsem na tvém blogu nebyla- popravdě, nebyla jsem dlouho ani na tom svém, natož abych obcházela blogy ostatních- a nestačím se teď divit, jak moc se styl tvého psaní zlepšil! Nechci tím samozřejmě říct, že by předtím byl horší, jen mi přijde, že si teď našla sama sebe a víš co a jak psát. Jsem stejného věku jako ty, začala jsem chodit na cestovní ruch a hele taky stejně nevím, co chci v životě přesně dělat :D

8 Elis | Web | 11. února 2016 v 13:09 | Reagovat

V patnácti je hrozně těžký vědět, čím se jednou chceš stát, já to ani ted po 7 letech vlastně pořádně nevím.

9 The Silent Brother | E-mail | Web | 13. února 2016 v 17:17 | Reagovat

[8]: Souhlasím s tímto názorem. A ani já jsem to nevěděl.

Nyní už vím, kde chci pracovat a s čím. Ovšem nevím, jestli toho dosáhnu. :)

10 Pája | Web | 13. března 2016 v 8:33 | Reagovat

Aaaaaaaaa, ty jsi boží! I když na blog nepíšu, pořád si vás všechny ráda pročtu :D, ty na to přijdeš, někdy během přenastavování budíků a smrkání :).
Pac a pusu!

11 Denyii | Web | 2. dubna 2016 v 19:28 | Reagovat

Dlouho jsem tu nebyla... hah, mám to stejně, ale. Taky nevím, nevím, co se mnou bude... a tak zkouším všechno to, co mi život nabídne a přinese...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama