Leden 2016

Jak Tez válela

10. ledna 2016 v 20:21 | Tez |  Deníčková
Ona ani tak moc neválela, jako spíš válcovala. Všechny a všechno. Byla totiž v tanečních.

No dobře, neválcovala jsem. Alespoň ne po většinu času. Sem tam se mi sice někdo připletl pod nohy, anebo jsem se někomu pod nohy připletla já, ale i přesto nakonec nejsem takové poleno, jako jsem původně očekávala. Vlastně až na úplně zkaženou první Cha-chu mi to šlo. Docela. Ucházejícně.

Waltzovali jsme a cha-chovali jsme. Waltzování nám šlo dobře (možná proto, že to zní skoro jako válcovní), ale na cha-chování jsme museli nejdřív příjít. A jelikož jsme na to doopravdy přišli, naše poslední Cha-cha stála za to! (Na rozdíl od té první, ehm.)

Jestli jsem se bála? K mému překvapení se nervozita ani strach ve větší míře nedostavili, ovšem jedna taneční můra mě přece jen trochu děsila. Onou taneční můrou, oním strašákem a mou jedinou obavou byl fakt, že budu muset celý večer vydržet v botách na podpatku. V tanečních. To znamená minimum sezení, ale zato spoustu chození a tančení, a tedy i spousty šancí zakopnout, uklouznout, zkrátka sebou na parketu před všemi plácnout. Ale můžeme jít slavit, protože Tez nespadla. Hurá! I když ono se jí to nejspíš ještě povede. Koneckonců, má před sebou pořád mnoho hodin a tedy i mnoho příležitostí ztrapnit se před mnoha lidmi. Méně nadšené, spíš ironické hurá!