Rok 2015

31. prosince 2015 v 20:04 | Tez |  Zbytková
Tak je tady zase po roce článek, ve kterém se slovo "rok" skloňuje ve všech možných i nemožných pádech. Tleskám, tleskáš, tleskáme.

Rok 2015 se nesl ve znamení výzev, překonávání sama sebe a taky mnoha změn. A jelikož jsme u mě na blogu, tak si dovolím, i bez vašeho dovolení, se o tom všem rozepsat.

Všechno to začínalo odhodláním zlepšit své já v mnoha ohledech, což, musím uznat, nezní vůbec špatně. Když se teď takhle zpětně ohlížím, docházím k závěru, že jsem se vážně zlepšila a posunula o něco dál, jen se mi to povedlo v úplně jiných oblastech, než jsem původně chtěla a čekala.

Změnila jsem některé své názory, postoje, částečně i své chování, myšlení... Například jsem zcela změnila názor na to, co je důležité, na čem v životě záleží a čeho chci za to své krátké bytí dosáhnout. Došlo mi, že to, na čem jsem do teď tolik lpěla, bych vlastně neměla řešit, že bych to měla pustit z hlavy a zaměřit se na úplně jiné hodnoty. Například na klid v duši, sebeúctu.

Zdá se mi, že se ze mě stává stále větší introvert, a tak se musím poplácat po zádech a pogratulovat si za to, že jsem ve zdraví přežila několik akcí, kde jsem se musela pohybovat mezi mnoha neznámými lidmi. Například tábor, ze kterého jsem měla strach už asi týden před jeho začátkem. První dva dny jsem myslela, že tam umřu, že si mě táborníci uvaří k obědu nebo mě rituálně obětují bohům táborových her. Nakonec jsem neumřela, nebyla uvařena ani obětována. Hurá! A domů se mi nechtělo ani trochu.

Za další takovou akci bych mohla považovat celostátní kolo olympiády z informatiky. Abych byla upřímná, dodnes netuším, jak jsem se tam zrovna já ocitla. Nicméně strávila jsem tři dny v Janských Lázních a z nějakého důvodu mi to přišlo neskutečně fajn.

A když už jsem ty olympiády takhle nakousla, chvilku se u nich ještě zdržím. Rok dva tisíce patnáct byl pro mě totiž zatím nejúspěšnějším rokem co se soutěží týče. Mám z toho radost, to ano, ale víc než samotných úspěchů si teď vážím toho, co mi všechno tohle přineslo, jak mě to změnilo. Víte, vždycky jsem si myslela, že na dobrých výsledcích ve škole, v soutěžích a olympiádách neskutečně záleží, a proto si nesmím dovolit neuspět. Hloupá úvaha. I když se mi po většinu času dařilo dosahovat dobrých výsledků, párkrát jsem něco zkazila. A nic se nestalo. Kupodivu. Teď už vím, že největší brzdou pro mě byl strach z neúspěchu.


Pokaždé, když si vzpomenu na všechny ty diplomy, napadne mě jedna otázka: Je teď z tebe díky všem těm číslům lepší člověk, Tez? Není. Alespoň ne díky číslům, čestným uznáním nebo čemukoli, co je na těch papírech vytištěno. Jak už jsem psala, změnila jsem názor na to, co je pro mě v životě důležité. A tak mi došlo, že na nějakých kusech papírů nadepsaných mým jménem, hlásajících cosi o tom, že jsem v něčem lepší než někdo jiný a někdo jiný je zase lepší než já, doopravdy nezáleží. Důležité je to, co se skrývá uvnitř nás - dobré srdce, klidná duše. Důležité je mít radost z toho, co děláme.

V roce 2015 jsem také poprvé v životě navštívila Anglii. Slibované články jsou zatím v nedohlednu, i když bych donekonečna mohla básnit o tom, jak jsem si zájezd užila a jak ráda na něj vzpomínám. Bydlely jsme v rodině, kde si s námi každý den povídala paní původem pocházejíci z Peru. Vyprávěla nám třeba o tom, jak se poznali s jejím manželem nebo jak to chodí v Anglii, neustále se usmívala a měla pozitivní energie na rozdávání.

O letních prázdninách jsme s rodinou letěli dovolenkovat na Sicílii. Moře bylo čisté, slunce svítilo, Etna nesoptila a pizzerie stály na každém rohu. No řekněte, co víc by si mohl člověk přát?

Ale život není jen o tom dobrém. Čas od času se stane něco, co bychom nejraději vůbec nezažili. Tohle léto se jednomu mému blízkému člověku stalo něco nepěkného. Momentálně je ale podstatné jedině to, že už je všechno lepší. Vlastně ne jen lepší, ale přímo skvělé. (Klepám, klepáš, klepáme.) I když jsme v některých chvílích pochybovali a báli se.

Tenhle článek není vtipný, ale zato od srdce. Od srdce té citlivé a věčně zahloubané Tez, která se tady už nějaký ten pátek neukázala a raději se schovávala pod svou ironickou a neustále vtipkující slupkou, kterou si mimochodem vybudovala taky během tohoto roku. Vlastně ani ne tak vybudovala, jako ji spíš znovu objevila a trošku upevnila, vystužila. Ale má tuhle svou slupku ráda, to zase jo. Je to totiž její štít. A štít se vždycky hodí.

Slupka i jadérko vám přejí všechno nejlepší do nového roku!
 


Komentáře

1 Mariiis_N | Web | 1. ledna 2016 v 20:31 | Reagovat

Na sicílii to muselo být krásné :) taky ti přeji do nového roku jenom to nejlepší :)

2 Alfa | Web | 2. ledna 2016 v 11:29 | Reagovat

Keď si tak spomeniem, tiež som tento rok mala šťastie na výhry. Ale skôr také na internete, napríklad na blogu v giveaway, a tak...

cez leto sa nám tiež toho dosť udialo, nepríjemného v rodine.. potom sa to zlepšilo, neriešilo...a teraz je to tu znovu, takže nový rok začala fakt "úžasne"... a neviem čo bude ďalej, ako bude ďalej, ale dúfam, že aj tento rok bude fajn, aspoň tak fajn ako bol ten minulý. :-)

3 Ivet & Adri | Web | 2. ledna 2016 v 12:51 | Reagovat

Jé Anglie, Sicílie, Jánské lázně. Trošku (vlastně hodně) ti závidím. Určitě si měla překrásný rok plný zážitků. Přeju ti krásný vstup do roku 2016 :))

4 Monica. | Web | 3. ledna 2016 v 15:43 | Reagovat

Možná ten článek není vtipný, zato ale neuvěřitelně krásný.
Je dobře, že sis uvědomila spoustu důležitých věcí. To já taky. Třeba, že na prvním místě by mělo být vždycky zdraví, protože to je zkrátka nejdůležitější.
A přeci, všechno zlé je pro něco dobré, člověk si uvědomí spoustu věcí a změní ho to, ale právě všechny ty špatné věci mají podíl na tom, jakými jsme dnes. Takže bychom za ně měli v mnoha případech vlastně děkovat.
Krásný nový rok i tobě! :)

5 Denyii | Web | 4. ledna 2016 v 20:21 | Reagovat

Tyjo... tenhle článek je snad nejhezčí, co jsem ta tento rok četla (dejme tomu, že to píšu ještě v roce 2015 xD)... fakt, to je prostě tak neuvěřitelně srdcervoucí článek, že jsem se málem dojetím rozplakala. :')  Jsem moc ráda, že si takový článek napsala a také jsem opravdu ráda, že si se takhle "změnila" a ujasnila si některé věci. Podle mě by si to takhle měl udělat každý. Říct si a uvědomit si, co je vlastně pro něj důležité, co mu brání, jak to zlepšit a vlastně jak se změnit k lepšímu. :)
Přeji ti hodně štěstí v roce 2016! :) Uvidíš, že bude ještě lepší než rok 2015!! :)

6 The Silent Brother | E-mail | Web | 7. ledna 2016 v 13:01 | Reagovat

Takový elán v životě - to má málokdo! Jsem šťastný za tebe. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama