Happiness comes from the little things

19. listopadu 2014 v 22:10 | Tez |  Myšlenková
Přijde mi, že lidé se zapomínají radovat z maličkostí... Všichni si občas připadáme tak trochu vyždímaně a nemáme zkrátka tu správnou chuť do života, ale nikdo by neměl tvrdit, že se mu neděje nic hezkého, protože by lhal.

Maličkosti. Ta největší radost je ukryta v maličkostech. Nový mobil je sice skvělá věc, ale víte, co je ještě lepší? Upřímný úsměv. A netvrďte mi, že se na vás za celý den nikdo hezky neusměje. Vždyť je krásné, když vám prodavačka nadšeně a s úsměvem popřeje hezký den nebo když vám někdo ochotně podrží dveře, aby se vám nezavřely před nosem. To jsou ty maličkosti, kterých si musíme vážit. Maličkosti, které nám můžou rozjasnit den.

Možná vás zajímá, jak jsem se k tomuhle tématu dostala. Je to jednoduché. Někdo mi udělal radost. Velkou radost pouhou maličkostí. Jedna moje spolužačka mi koupila lízátko. Prostě jen tak. Vlastně mi nejde ani tak o to lízátko, jako spíš o fakt, že si na mě vzpomněla. Že nemyslela jenom na sebe... To mě zahřálo u srdce.

Nesobeckost. Možná, kdyby lidi nemysleli pořád jen na sebe, byl by svět hezčí. Vlastně ne možná, ale určitě. Stačilo by, kdybychom byli trochu ochotnější udělat radost ostatním. Hm? Komu jste dnes udělali radost? A to nemyslím nijak zle. Jen se ptám a chci, abyste se zamysleli.

A ještě taková drobnost. Slovíčko "děkuji" taky dokáže udělat divy. Když vám někdo podá tužku, která vám upadla na zem, toho člověka určitě potěší váš úsměv a slovo "díky" nebo "děkuji". Vám by to také nejspíš udělalo radost, tak proč něco takového nedopřát i ostatním?

Byla bych ráda, kdybyste se na závěr ještě jednou zamysleli nad tím, komu jste dnes vykouzlili úsměv na tváři nějakou maličkostí. Pevně věřím, že jste si na někoho takového vzpomněli. A teď se naopak zamyslete nad tím, kdo (nebo co) vás dnes nějakou maličkostí potěšil. Jsem si na 99,98% jistá, že se vám vybavila alespoň jedna situace, věc nebo osoba, která vám dnes zlepšila náladu. Nakonec ten život nebude až tak hrozný, že? Ono to nějak přežijeme.

Nezapomínejte, že nikdy není pozdě na to, udělat někomu něčím radost. Hezké věci, které jste udělali a uděláte, se vám jednou vrátí. A to vím jistě. :) Stačí jen chvíli nemyslet na sebe a udělat nějakou maličkost pro druhé. O tom to je. Nemusíte kupovat drahé dárky, stačí úsměv. Vzpomínáte?

 


Komentáře

1 deny-paradise | Web | 20. listopadu 2014 v 19:36 | Reagovat

Myslím, že toto je velmi důležité! Aby si každý uvědomil, že né všechno je o velkých věcech, stačí maličkost k upřímnému úsměvu. Navíc, svět není tak hrozný, náš život není tak hrozný. Je jen na nás jak si ho uděláme. Buď se budeme litovat, anebo ho nějak prožijeme, uděláme si ho hezčí.
Myslím, (dneska zatím pořád myslím :D) že si to hezky napsala :) Máš pravdu, souhlasím s tebou (hehe, asi nejběžnější věta u názorových článků, ale i tak je tu :D). Je třeba, aby si to konečně lidé uvědomili, a přestali sebe sami litovat. Život je krásný-to lidi jsou svině. Ale na každou svini se vaří voda! Takže si myslím (už zase -,-), že nám rozhodně neublíží, radovat se jen tak pro úsměv od prodavačky, malého dárku od kamaráda. Myslím, (už bych fakt měla změnit sloveso.)že to malé pozvednutí koutků nám fakt neublíží. Ale někomu asi jo. Řekla bych, že né každý člověk se umí radovat z maličkostí.

A ke komentáři na mém blogu... no u nás píšem čtvrtletky z češtiny, matiky, angličtiny a ruštiny :D Ostatní jsou jen takové větší testíky. :)
Jej, já du taky na olympiádu z češtiny :D Tak snad to nějak zvládneme. Když už jsme ty "dobrovolnice" :D Mě už učitelka na chemii řiká, že prej pudu povinně na chemickou olympiádu-příští rok... občas si řikám, jestli to ty učitelky myslej vážně -,- :D
nojo ségra je pakoň :D Já teda taky, ale tímdle to najevo nedávám. A to měla ještě více přeslechů, třeba "nový spací pytel-nový spací prdel" -,- ach ach. :D

2 Inalyn | E-mail | Web | 22. listopadu 2014 v 11:24 | Reagovat

Sranda, že som sa chystala na podobný článok už nejakú dobu. Ale asi ho nejdem písať, keďže si to vystihla perfektne. Ja milujem úsmev. Hoci sa mi rozdávajú v poslednej dobe ťažko, snažím sa pridať k pozdravu aj široký úsmev. Milujem ke´d mi ho niekto vráti. Koľkokrát, keď mám náladu, idem po ulici a len sa usmievam. Niektorí ľudia sa tvária prekvapene, iní mi ho s radosťou vrátia. A vtedy som na chvíľku naozaj šťastná.
Tiež ma nesmierne poteší, ak som ja tá zamračená a niekto iný sa ma snaží takto rozveseliť. Pani predavačka pri pokladni so mnou zavtipkuje. Niekto mi podrží dvere. Vtedy verím, že svet ešte má nádej byť lepším miestom...

3 Dominika | Web | 22. listopadu 2014 v 12:16 | Reagovat

() - aby si vedela, toto je môj osobný znak pre potlesk, keď mám pocit, že nejaký článok je skutočne úžasný :-)

() () () () () () ()

:-D ja sama viem, že sa dokážem viac tešiť z maličkostí, ako z niečoho veľkého. A ešte viac ma teší, keď vidím, že urobím niekomu radosť ja. Keď som ja tá, ktorá môže človeku, ktorý sa síce navonok usmieva ale vo vnútri trápi spraviť krajší deň. Nieje to úžasné? Aký je ten svet a život krásny?

4 Monii. | Web | 22. listopadu 2014 v 15:09 | Reagovat

Hrozně moc pěkné :) Ten poslední odstavec je jako vystřižený z nějaké knížky.
Je krásný, že ti kamarádka koupila lízátko. Mě se snad nikdy nic takového nestalo :/. Je pravda, že i ty maličkosti, jako třeba to "děkuji" dokážou hodně zlepšit náladu. Já automaticky vždycky děkuju, když mi někdo podá tužku nebo za kteroukoliv maličkost :)
Fakt hrozně krásně napsané.

5 faness. | Web | 22. listopadu 2014 v 17:43 | Reagovat

Přesně takhle by to mělo být! Většina lidí si to prostě neuvědomuje a někteří si toho dokonce neváží.
Mám to uplně stejně, jako ty s tím lízátkem. Abych byla více přesná, tak: Kamarádka si kupovala nějakou sadu brček a měla jich strašně moc a já od ní dostala jedno suprčupr modré brčko. Nešlo o ty brčka (jakože je super), ale o to, že se se mnou podělila o nějakou tu maličkost (piju z toho brčka uplně všechno :D). Ať už se někdo rozdělí o sladkost nebo něco jiného, člověka to vždy potěší. :) Samozřejmě se to všechno snažím oplácet.
A co se týče úsměvu... nic hezčího neexistuje. Bohužel se nacházím ve společnosti, která je většinu svého času jen zamračená a od toho se pak odvíjí celý den - zamrčený a vcelku nudný, ospalý. Není pak nad to trávit den s mojí "nejkou", která se usmívá prakticky pořád.
A slovíčko "děkuji"? To je kapitola sama o sobě. :)

Článek je úžasný, vyjádřila bych se k němu o něco víc, ale myslím, že by to zabralo docela dost místa. :D Těším se na další! Vždyť víš... ;)

6 silluety | Web | 23. listopadu 2014 v 20:30 | Reagovat

Bože :) tak tohle je dokonale napsané a ten nápad :) souhlasím s tebou :) každý by se měl radovat z maličkostí, protože pak z malých se stávají velké :) mášme chuť do života a tak :))
fakt dokonale napsané :) pěkně jsi to vystihla :)

7 Luci | E-mail | Web | 23. listopadu 2014 v 21:34 | Reagovat

máš naprostou pravdu!! :) drobnosti dělají obrovskou radost a navíc na to budeme vzpomínat déle, než třeba na nový mobil... já se radují z maličkostí a ráda dělám radost :) nejlepší je vidět ten úsměv... :) krásně jsi to vystihla ;)

8 Mariiis_N | Web | 24. listopadu 2014 v 16:21 | Reagovat

Tohle je naprosto bombastický článek! :)
Všechno co jsi napsala je tak pravdivé. Každý bychom se měli radovat z maličkostí, už jenom proto, že se nám svět bude zdát o mnoho lepší.
Vždyť jak říkáš, stačí upřímný úsměv nebo jenom slovíčko děkuji a hned je svět růžovější. A toho kdo se nedokáže radovat z maličkostí, fakt lituju. Nádherný článek a ještě hezčí myšlenka :-)

9 un. | Web | 26. listopadu 2014 v 17:05 | Reagovat

Skvělý článek.. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama