Červen 2014

20 things to do this summer

27. června 2014 v 21:39 | Tez |  Zbytková
Ahojte!
Tak tu máme konec školního roku a to znamená začátek prázdnin. Bude to znít asi hodně divně, ale už teď se mi po všech stýská. Také mě přepadl takový divný pocit z toho, že nesmím prázdniny prolenošit, ale pořádně si je užít! A proto jsem si udělala takový "plán" toho, co chci o prázdninách stihnout a podniknout! Jdeme na to...
(Dělala jsem si i poznámky na papír, abych nezapomněla věci, které mě napadly. :D)

1) Přečíst alespoň 10 knih.
Já vím, pro někoho je to docela málo, ale po delším uvažování jsem přišla na to, že bych nechtěla celé prázdniny jenom číst, protože mám v plánu ještě plno jiných věcí. A vždycky můžu přečíst víc knih. Nikdo mi to nezakázal (kdo by mi taky zakazoval čtení). :D

A tady je ještě seznam knížek, které chci přečíst. Kdybyste měli nějaký typ na pěknou knížku, která tu není napsaná, určitě ho napište do komentářů. Budu jen ráda. ;)

  • 1) Pátračka Gilda a Duchova sonáta - Jennifer Allison
  • 2) Pátračka Gilda a Mrtvá schránka - Jennifer Allison
  • 3) Pátračka Gilda a Posvátné kosti - Jennifer Allison
  • 4) Polibek pro Annu - Stephanie Perkins
  • 5) Šifra mistra Leonarda - Dan Brown
  • 6) Andělé a démoni - Dan Brown

To jsou zatím všechny knihy na mém seznamu, takže určitě pište tipy, jestli nějaké máte. :)

2) Začít cvičit každý den.
Ano, každý den, protože o prázdninách bych měla mít opravdu čas na chvilku cvičení. Už nějakou chvíli cvičím, ale jen když nepřijdu domů pozdě a mám na to náladu (takže tak dvakrát do týdne :D).

3) Začít s foto-"projektem".
Ano, už bych mohla začít, ale zjistila jsem, že můj foťák se se mnou vůbec nechce kamarádit a poslední fotky, co jsem vyfotila, vypadaly vážně...no...řekněme zvláštně. :D

School trip + My good friend = Very sad me

20. června 2014 v 22:05 | Tez |  Deníčková
Čaute!
Jéj, školní výlet! Jo, byl super, ale totálně mi to nějaké něco zkazilo... K tomu se dostanu později, teď vám velmi stručně popíšu náš výlet, tak si to užijte! Jestli to teda vůbec jde...
>Omlouvám se už předem za kvalitu článku, je to horší než obvykle, ale je konec školního roku a je to prostě jenom popis výletu, tak buďte trochu nad věcí. :)<
No, takže, sraz jsme měli v 6:30 (-.-) a odjížděli jsme z vlakového nádraží asi v 6:46, nebo tak nějak. Cesta tam byla super, protože jsme přestupovali do vlaku s kupíčkama a tam jsme se museli smrsknout, takže jsme si vlezli k naší jedné velmi potrhlé spolužačce a taky tak naše cesta vypadala. Chudák pán si tam chtěl zdřímnout a parta pubertálních holek mu tam ječí do uší. Sorry, pane. :D No, tak jsme nějak dorazili do Mariánských lázní a hned v MHDéčku jsme narazili na nějakou nepříjemnou babu, která tam s klidem na celej autobus vykládala, jak by si nás měla učitelka srovnat, takže jsme tam na ní dělali ksichty a, no, co byste čekali. :D A taky tam byla nějaká úplně neznámá třída a byla naštvaná, protože museli jít pěšky, páč my jsme se přisrali do toho autobusu a oni museli stejnou trasu ujít. Ano, byli jsme na ně velmi příjemní. :D Asi hodinu a půl (vůbec nevím, jen typuju) jsme mohli po Mariánkách chodit a samozřejmě, že jako první jsem si chtěla vyfotit holuba! Ale spolužák tam do mě šil, takže jsem se na to radši vyeečkovala. Potom jsme s kamarádkou vyfotily asi miliardu selfíků, miliardu fotek, jak objímáme strom a fotili jsme se téměř na každém rohu, abychom měli památku. :D Už se vidim, jak na to za rok koukám! Ale musím říct, že jsou tam děsní vydřiduchové. Všude, kde jsme byli, chtěli platit za to, že se tam dojdu vyčůrat! No hrůza! Vydělávají na lidských potřebách... :D Potom jsme jeli do Bečova nad Teplou, kde začalo pršet, takže jsem vytáhla deštník, pak jsme zalezli do cukrárny a když jsme vylezli, tak svítilo sluníčko. -_- Ale měli jsme děsný fofr, takže z Bečova moc fotek nemám, ale musím říct, že ten relikviář je úplně dokonalý! A mám letáček zadarmo! A potom už jsme jeli domů. Opět vlak s kupíčkama, ale tentokrát jsme byly klidné...ehm. No, a tak jsme zase přestoupili a sedli jsme si vedle kluků a oni tam měli nějakou Jehovistyckou příručku, kterou jim sehnala spolužačka. :D Prý tam vyslechla nějaké kydy, potom se jí prý ptali, jestli se k nim nechce přidat a pak vzala letáčky zadarmo a odešla. :D Kluci tam z toho měli totální záchvaty a mě to taky rozsekalo. Ty keci tam. Pořád tam všechno bylo špatné, ale u toho to taky skončilo a žádné vysvětlení tam nebylo, anebo to bylo v tom smyslu, že je to proti Bibli. No, to byste museli slyšet. :D A potom tam moje "milovaná" spolužačka začala křičet: "To je Zet! To je Zet!" A opravdu to byla Zet. Zet je naše bývalá spolužačka a já jsem s ní tři roky na základce seděla v lavici a byla děsně super. :) A pořád je. Jen mě naštvalo, jak se tam holky začaly chovat jako nanynky. Jedna spolužačka se tam tvářila, jak moc jí chyběla a přitom si na ní snad ani jednou nevzpomněla a ani mi nepřišlo, že by se s ní nějak bavila, vzhledem k tomu, že s ní byla jen rok na gymplu... No, nevadí. Já jsem se nějak držela dál. Vůbec se mi jejich konverzace nelíbila. Nebylo to ani tak to, o čem mluvili, spíš se mi nelíbilo, jak se najednou snažily všechny chovat mile. Ne, na tohle já nejsem, když vím, jak se chovaly předtím. No, tak jsme dojeli, nějak jsme se rozloučili a já jsem se Zet šla kousek domů. :) Hezky jsme si popovídali a...ty jo, teď jsem zase celá na měkko. Já nevím, rozhovor s ní ve mě vyvolal neskutečný pocit. Strašně mi chybí a já jsem nemohla jen tak od ní odejít, když vím, že minulé, "budeme se potkávat" řekla na konci školního roku v Primě, takže v šestý třídě a je konec Tercie (osmičky). Ale tentokrát mi slíbila, že se mnou půjde do kina, takže hodlám na prázdniny něco naplánovat a možná přemluvim mamku, jestli bych za ní nemohla jet, třeba právě vlakem, když je to i bez přestupů. :) Vlastně ani nevím, proč tenhle článek píšu. Nepřijde mi, že zrovna tohle někoho zajímá. Ale já jsem z toho vážně strašně smutná. Prostě jsem si s ní jen povídala a říkala, že bude mít samý jedničky, že se má dobře a potom najednou přešla na to, že se kvůli testům a zkoušením neskutečně stresuje a prý kvůli tomu i zkolabovala při zkoušení, takže chodí k psycholožce (nebo psychiatrovi, já nevim) a má s tím problémy. Bohužel, to samé je i u mě. Většinu věcí podělám jen proto, protože se bojím. Do konce písemky zbývá 25 minut a já už šílím a panikařím, že nemám půlku písemky, přitom to vychází! Prostě jsem taková a nikdo ze třídy to nechápe... Ona byla první člověk, který to pochopil. Naprosto mi rozuměla a věděla, co v tu chvíli prožívám. Těžko se to vysvětluje někomu, komu jsou známky ukradené. No, nemám slov, jen asi to, že nakonec jsem z výletu neskutečně smutná, i když byl pěkný. Byla opravdu sranda, i když v tomhle článku to tak nevypadá, protože, kdybych měla vypisovat všechny ty události a rozhovory, tak tu sedím ještě zítra a já rozhodně nehodlám trávit noc psaním.
No, tak doufám, že jste se sem někdo dostali a napište, jaké byly vaše výlety a jestli třeba někdo netrpíte tím samým při písemkách...jako já a Zet. ;) Mějte se famfárově a užívejte posledních dnů ve škole s kamarády!

Because I am happy!

8. června 2014 v 18:31 | Tez |  Deníčková
Ahoj!
Ano, jsem neskutečně štastná a veselá, až skoro pláču! Nikdy bych totiž neřekla, že můžu mít takové pouto k člověku, kterého jsem v životě neviděla, vlastně ani nevím, jaké má příjmení, oblíbenou barvu, kde přesně bydlí... ale to je mi fuk! Přečetla jsem snad všechny články na blogu tohohle člověka a myslím si, že nakonec ho znám vlastně mnohem víc než plno lidí, které potkávám téměř denně. Ano, mluvím o malém trollovi s přezdívkou raive. :) (Tímto tě zdravím! :D)
Ona vlastně taky neví, kde bydlím a nikdy neviděla, jak vypadám (já viděla její profilovou fotku). No a co? Stejně jsme si ale padly do oka (tedy doufám). Mám ji hrozně moc ráda. :) Ten pocit vlastně ani nedokážu pořádně popsat... Prostě nevím, akorát ve mě vyvolává takové skoro až nezdravé záchvaty, při kterých jsem úplně šťastná. :D Oh shit, mluvím jak zamilovaná! Ne, to ne. Raive je prostě člověk, který je pro mě teď už zcela nepostradatelný. Promiň raive, ale nemůžu tady celý článek zaplácnut jenom tím, že tě tu budu opěvovat... To ti když tak napíšu na Skype. ;)
Teď k nějakému tomu jinému tématu. No, celý víkend jsem byla na chalupě a co to znamená? Že jsem fotila. A proč sem ty fotky nedám? Protože jsem líná vyndat ten kablík a foťák, přešoupnout ty fotky do PC, potom je zmenšit a až potom dát se na blog. Složitý proces, já vím. :D Ale ne, já vlastně nevím, jestli se mi ty fotky vůbec líbí... Jsem teď z raive úplně celá happy (jak dva grepy) a nemůžu se přestat usmívat. Prostě to nejde. :)
Ale jo, tak já je sem hodim. :)